Letos 13-14. 3. 2015 jsem si to vynahradil. Start byl tentokrát z Oseka, trochu mi to připomíná Pochod Giacoma Casanovy.
Sraz
je u dolního nádraží. Letos startuje i mnoho psů. Z Oseka stoupáme po
modré na Dlouhou Louku. Na vrchu mě překvapuje množství sněhu. Po první
občerstvovací kontrole vyrážíme tmou a sněhem na Stropník. Je tma, mlha,
trasa není vůbec vidět. Já mám naštěstí trasu nahranou v GPS, jinak
bych po 1 km od turistické chaty zaboudil … teprve když se držím GPS,
nacházím téměř neprošláplou trasu. Drží se mě i další pochodníci. V
údolí jsme nevěřili, že by na Dlouhé Louce mohl být sníh. Teď tu
zapadáme do cca 50 cm sněhové nadílky. Ne, takovýhle cesty nemusím.
Naštěstí
mě předbíhá Olaf Čihák, ten jde po trase jasně, takže se za ním docela
rychle dostávám na Stropník. Po kontrole mám jít dolů do Háje u
Duchcova. Turistická trasa není na vrchu dostatečně značená, takže cestu
nacházím až na třetí pokus (potíže jsem tam měl i v létě, za světla).
Na začátku se napřed propadám do sněhu, dole pak jsem nucenej jít
korytem vody z roztávajícího sněhu. V botech mám tak mokro.
Někteří
pochodníci nemusejí asfaltové cesty. Asfaltka z Háje až za Hrob je pro
mě po "potoku" ze Stropníku vysvobozením. Pak jdeme lesem kolem vodní
nádrže Barbora. Na konci je příjemný občerstvení - Egonovo kafe, chleba
se salámen, atd …
Dál pak asfaltkou z
Oldřichova do Košťan a pak neudržovaným špinavým lesem do Teplic.
Myslím, že by teplická sociálka měla vyčlenit několik nezaměstnaných,
aby z toho lesa odklidili téměř po celé šíři rozprostřenou černou
skládku …
Přes
Teplice dorážím na nádraží, kde je start kratších tras. Nemusel bych,
ale někde si chci sednout a nasnídat se. Alespoň tam kontroluju, jestli
nevystartoval někdo známej.
Pak už vyrážím
starou, známou, trasou do Kostomlat pod Milešovkou. Cesta z Kladrub,
přes kopec do Ohníče je samý bláto. Dva starší pochodníci se rozhodli
kopec vynechat a obejít.
V Kostomlatech má před
10. hodinou otevřeno jen Vietnamská večerka. Egon u Barbory říkal, že
bude dál v Kostomlatech, nikde ale není … tak holt po mým drobným
občerstvení se a vypití lahváře od Vietnamce, vyrážím nahoru na hrad
Sukoslav. Tam hledám alespoň kešku.
Teprve
pod hradem v altánu "U rybníčků" je ta egonní kontrola. Bodla, posbíral
jsem síly na další výstup. Naučnou stezkou a pak po modro červený trase
dorážím do Černčic. Nezklamaly. Bláta, že by ho mohli vyvážet. Tam snad
nikdy ta cesta na Milešovku nebyla suchá.
Když
jsem si bral sebou pro jistotu nesmeky, připadal jsem si jako blbec. Už
od rozcestí na Bílku si tak nepřipadám. Kluzkým sněhem stoupám na
vrchol.
Na vrcholu byl docela protivnej barman,
takže si jen orazítkuju kontrolu a razím dolů. Cestou jsem i jeden
nesmek ztratil a vracel se pro něj. Příjemná cesta do Velemína je pro mě
už bonusem.
Vlakobusem vyrážím do Lovosic a pak autem domů.
Nebejt
cestou bláto, byl by to nádhernej výlet, odpočinul jsem si, vyluftoval,
vyčistil si hlavu. Ani nevím jak dopadli dog-trekaři.
