Letošní K100 pro mě byla tak trochu 3x jubilejní:
Poprvý jsem zkoušel ujít "jen" 55 km v roce 2012:
O rok později jsem si poprvý v oblíbenejch Krkonoších troufnul, úspěšně, ujít 100 km:
Ač
jsem si myslel, že 2013 jsem překonal 100 km vzdálenost, že mi to
stačí, v roce 2014 jsem šel svojí už 4. stovku, dokonce jsem se časem
dostal těsně pod 22 hodin:
Krakonošova
stovka 2015 byla poznamenaná zásahem KRNAPu - zákaz jít přes Sněžku,
takže se od Špindlerový boudy přes nebezpečnou buš Pielzgzimy klesalo až
do Karpatze, odtud se stoupalo na Soví sedlo. Docela náročnej výstup,
čas v porovnání s 2014 horší, divnej pocit, že jsme nebyli na Sněžce
zůstal:
Letošní,
moje pátá, K100 byla jubilejní, padesátá. Jakmile byla 6. ledna
spuštěna registrace, bylo všech 550 startovních míst během 6 hodin
obsazeno. Holt tenhle omezovaný oblíbený pochod začíná mít omezovací
podobu B7, kde je registrace taky rychle obsazena. Já se na startovní
listinu dostal až jako náhradník. Takových nás naštěstí bylo víc.
Doufejme, že KRNAP do budoucna dostane rozum a nebude tenhle populární
pochod tak bojkotovat.
Letos,
17-18/6/2016 se šlo opět přes Sněžku, aby ale byl poznat zásah KRNAPu,
měl být start postupný, tzn. mezi 20. a 21. hodinou. Celkem nesmysl, ale
co …
Zhruba tejden před startem mě škrábe v
krku, v autě, cestou do Vrchlabí několikrát mám pocit, že kašláním
vyplivnu plíce. No, to bude zajímavý. Ve Vrchlabí jsem si musel koupit
pálivější pastilky.
V 20 hod byl takovej větší
start … v zástupu vidím spoustu známých. Na startu mi řekli, že můžu
startovat v devět, tak kam spěchat …
Na náměstí
se s neteří fotíme s Krakonošem, švagra už to nebaví, tak se loučí, s
neteří odjíždí stejně jako v roce 2014 do kempu Lišcí farma a tak v
20:28 i já vyrážím vzhůru …
První čtečka je za mostem přes Vrchlabskej obchvat. Tak, už jsem "odstartovanej".
Žalý
tradičně náročný, v kopci předbíhám Zdeňka Plavce a "hvězdu" dálkových
pochodů, paní Jindrovou. Letos opět došla až do cíle. Bohužel z
výsledkové listiny není možný poznat její čas v cíli.
Protože
jsem vyrazil o půl hodiny dřív, jak obvykle, nemusím až k Rovince
svítit. Docela mě baví "po tmě" běžet z kopce v lese před Rovinkou.
Letošní
pochod mi přišel zdlouhavej, ne a ne dojít na Mísečky. Tam 2x čaj, vodu
přiobléct košili a dál do Kotelních jam. Je škoda, že je na hřebenech
mlha, minulé pochody se mi líbily na tom lavinovým svahu zástupy
čelovek, letos je fakt vidět jen na pár kroků.
Žízeň
uspokojuju pivem na Dvoračkách v cca 1 hodinu po půlnoci na Štumpovce a
pak volně sbíhám po asfaltu do Harrachova. Teda sbíhám … snažím se,
sice jsem si myslel, že to seběhnu, jenže ono se mi nějak nechce běhat …
V
Harrachově kontrola, čaj, pivo, chleba … a vzhůru směr Krakonošova
snídaně. Je poznat, že někteří to jdou poprvé, kolem Mumlavskejch
vodopádů bloudí.
Při
stoupání na Voseckou boudu (jak mám celkem někde rád asfaltový povrchy,
tak tady, do kopce, mi ten asfalt fakt vadí) svítá. Začíná znova mlha,
začíná foukat studenej vítr. Naštěstí mikina to docela dobře vychytala.
Předbíhám mrznoucího Honzu Sedláka Violík a Krakonošova kazatelna opět
vidět jen na pár kroků. Balvany tradičně nepříjemný, navíc fakt zima,
naštěstí letos bez pádů. Přichází spánková krize.
Když
jsem u vypálený Petrový boudy, těší mě, že je už z ní staveniště. Že by
stavěli novou? No jo, ale asi tu správnou, českou, turistickou,
kvalitu, co měla ta původní (rád jsem se tu stavoval na pivko, případně i
na jídlo) už asi mít nebude … doufejme, že z toho nebude další
příšernej Orea hotel pro Helmuty … uvidíme.
Jídlo v Lužický boudě potěšilo, po odpočinku pak náročně do Polska.
Na
kontrole v Domku Mysliwskim konečně rozumný slovo! Jeden z autorů K100
kritizuje Pielgrzymy. Lahodící slova. Mokro, kluzko, smrad, rozpadající
se přemostění močálů. Místo toho, že by si člověk užíval krkonoškejch
výhledů, musí sledovat každej krok, aby si nezlámal, v lepším případě
jen, nohu. Řešení vést trasu po červené po hřebeni (teda ta cesta tam
taky není nic moc, samej kámen, ve srovnání s Pielgrzymama je to ale
turistická dálnice a hlavně jsou odtud nádherný výhledy po Polsku) a pak
dolů na Polanu, rajská hudba! Jasně, že přijít o panorama Polany,
Malyho Stawu by byla škoda …Pielgzymy ale nechme biologům, ekologům,
botanikům, dendrologům Karkonoskimu parku narodowymu a Olafovi.
Od
Domku Mysliwskiho vystoupat na Sněžku. Když vidím jak je ucpaná
řetězitá červená, radši tam dojdu obchvatem. Je to sice delší, ale
příjemnější cesta.
Na Sněžce tradičně zima.
Letos tam končil nějakej závod, takže docela zmatek. Nemůžu ani najít
kontrolní štípací kleště. V "bedně od brambor" mi Ondra Fakta sděluje,
že jsou venku u schodů. No, nebylo lehký je najít …
Ze Sněžky břidlicí na Jelenku a pak seběh na Pomezní boudy. No seběh, kus je do kopce, kus po rovině …
Po občerstvení na Pomezkách seběhnout na Spálený mlýn. Cestou přichází slejvák. Než se oblíknu do deště, je po dešti …
Nekonečný
stoupání na Janovy boudy, pak seběh do Velký Úpy. Pak do Pece. Letos
není kontrola u infocentra Veselý výlet (nezrušili ho?), ale až hospodě
před parkovištěm na konci Pece. Řek bych, že ta předchozí byla lepší …
Ještě
15 km … vylézt kopec na Hrnčířský boudy a pak seběh do Lánova. Krom
jiných předbíhám Ondřeje Fatku a Zdeňka Mlejskýho … z toho prudkýho
kopce fakt běžím … přesto mě oba v Lánově dohnali a předehnali … jak to?
Nevím
jak jiný, ale mě kopec z Lánova do Vrchlabí tradičně nebaví, štve.
Člověk už se vidí v cíli, a pořád tam ještě není … až když vidí špičky
vrchlabskýho kostela, nálada se lepší. Na mobilu mám vzkaz od neteře, že
mám přidat, že mi švagr vzkazuje, že jsem jak šnek (ty dali letos K35
na kolech)…
Cíl!!! Tak a je tu další jubileum. Právě jsem dal svojí desátou stovku.
No,
to byla práce! Podzimní Loučení jsem musel vzdát, Den cesty jsem ušel
"jen" 63 km … A je to … no jo, ale co ten čas? 23:05 h? Lepší o 14 minut
jak 2013, ale o 65 minut horší jak 2014! 2015 nesrovnávám, jiná trasa …
vždyť jsem se neflákal! Nechápu…
Docela mě bavilo pořád na kontrolách předbíhat Jirku Hofmana, kterej nepospíchal, pro něj to byl běžnej vejlet …
Tradičně
po večeři upadám do Morfeových osidel. Druhej den pajdám, přesto si
neteře vymyslely, že s nima půjdu 3 km pěšky domů ze švagrový oslavy …
ale ono to jde.
Desítka splněná! Co dál? Další pochody, ale rozumný, ne žádnou rasovinu, prostě pro radost …
Výsledky jsou: ZDE
